palírna, lihovar Otaslavice

palírna, pálenice, lihovar Otaslavice

Sezona pálení 2018/19 zahájena

 

 

  •  Přijímáme objednávky na prodej švestek na pálení i konzum     odrůdy TOP TASTE, VALOR, JOJO,HAGANTA                       (záruka velmi vysoké cukernatosti)  

    cena na kvas : 10- 15 Kč/kg 

    cena na konzum: 15 - 25 Kč/kg 

    

  •   Oznamujeme zákazníkům zahájení sezóny pálení 2018/2019 od 2. ČERVENCE 2018. 
  •   OBJEDNÁVKY přijímáme na tel.: 777 340 485 
  •   SAMOSBĚR JAHOD UKONČEN 20.6. 2018, děkujeme za přízeň       a těšíme se na sklizeň v příštím roce. 

 

  

  

 

 

00. 00. 0000

Historie palírny a výroby pálenky

HISTORIE VÝROBY PÁLENKY

Výroba alkoholických nápojů je známá již ve starověku.Zpočátku byla příprava velmi primitivní, plody se ponechaly samovolnému kvašení a konzumovaly se bez dalších úprav.Není přesně známo kdy byl poprvé připraven koncentrovanější líh pomocí destilace. Podle historika Lippmanna se pravděpodobně líh připravoval v italských klášterech, ale jiní historikové uvádějí , že destilaci znali  už dávno ve starověkém Egyptě.

V 10. a 11. století vyráběli líh arabští lékaři na přípravu rostlinných výtažků. Z arabských zemí se znalost destilace rozšířila do Evropy. Z Francie a Vlach byla nakonec přenesena do Německa a českých zemí. 13. století datuje přesný popis destilačního zařízení  v této době první získaný destilát byl  několikrát znova destilován a nazýval se Perfectissima. 14. a 15. století  pocházejí první zprávy o používání destilátu v Čechách z doby Jana Lucemburského. Výroba se však rozšířila za Karla IV. a jednalo se především o vinnou révu.V 15. století se v Čechách ustanovilo nové řemeslo provozovali ho paliči vína neboli vinopalové, kteří získávali pálenku destilací zkaženého vína , špatného i dobrého piva.V 16. století už se k pálení využívá surovin jako jsou plané trnky, hrušky, jablka, slivoně, jahody, jalovce a obilí. Ze 17. století jsou zprávy o pálení bezinek a šípků.V této době se pálení rozšířilo na Moravě a ve Slezsku a odtud pronikalo do Polska a Ruska. V roce 1584 policejní řád zapovídá podávání alkoholových nápojů v neděli. A v roce 1596 se moravští stavové usnesli na zákazu pití kořalky jako nápoje ďábelského nedovolovali jeho výrobu z obilí. Český sněm zakázal pálení roku 1600 v důsledku veliké neúrody obilí. Ale v roce 1750 se výroba pálenky zase rozšířila a v 19. století bylo asi 243 pálenic v Čechách a na Moravě z nichž asi polovina zpracovávala peckovité ovoce.

 

Budova byla součástí bývalého statku ŽALKOVSKÝH byla postavena během 17. století a byla součástí jejich panství  dnes patří mezi nejstarší kamenné budovy v obci.

Naši předkové odkoupili část panství po 1. Světové válce a během 1. republiky zde vyrobili továrnu na výrobu mýdla a provozovali zemědělské hospodářství

V 50. letech byli násilně vystěhováni do německých oblastí a byl jim zabaven veškerý majetek.

Zabavená část majetku rodiny posloužila jako základ JZD.

Počátkem 70. let se JZD přestěhovalo do nového areálu a v této budově spolek zahrádkářů umístil a zprovoznil  pod hlavičkou Národního podniku Fruta Brno pěstitelskou pálenici.Byla v provozu nepřetržitě

 Počátkem 90. let po sametové revoluci byla budova vrácena naši rodině  a po odkoupení veškerého zařízení jsme začali provozovat  pěstitelskou pálenici.  

 

palirna

 

VÝROBA DOBRÉ NÁLADY

  1. svestky

    Sběr ovoce
  2. Ovoce začne fermentovat ( kvasit) při této fermentaci probíhá chemická reakce kdy houba, které se říká  kvasinka  zpracuje ovocné polysacharidy na alkohol  ( z 1 kg cukru kvasinka zpracuje 0,5 l alkoholu a 0,5 kg CO2 )

3.Kvas se nasaje do předlohové      tlakové nádoby tam se předehřívá a  promíchává poté se spouští do surovinového kotle kde dochází    k zahřátí suroviny do teploty varu kdy uniká alkohol , který kondenzuje  v chladičích neboli v energetických výměnících a výsledný produkt je  buď zesilován , ale pokud je kvalitní zůstává v této podobě